Kert Park hledá cestu k vítězstvím. Radomír Vaněk: Chybí nám kvalita, kterou není jednoduché nahradit!

Kert Park nevstoupil do nové extraligové sezony podle představ, Radomír Vaněk však situaci nevidí dramaticky. Produktivní útočník mluví o odchodech hráčů, těsných porážkách i utkání v Blatné. Ohlíží se také za bolestivým stříbrem z domácího mistrovství světa v Ostravě.

Děláme stále dokola stejné chyby a očekáváme jiné výsledky

Radku, Kert Park má za sebou prvních šest zápasů nové extraligové sezony, z nichž pouze dva dokázal vyhrát. Jak dosavadní průběh ročníku hodnotíte a v čem podle Vás zatím tým nejvíce zaostává za představami, se kterými do sezony vstupoval?

Věděli jsme, že nás vzhledem k obměně kádru čeká náročný vstup do sezony. V základní hrací době jsme prohráli pouze jeden zápas, což není špatné. Čekal jsem, že tolik bodů budeme mít až někdy v březnu. (smích) Bodů mohlo být více, ale vzhledem k tomu, v jakém složení jsme, to nevidím jako žádnou katastrofu.

Poslední dva zápasy jste ztratili až v prodloužení. Co podle Vás v těchto utkáních rozhodovalo a co Kertu chybělo k tomu, aby je dokázal dotáhnout do vítězného konce?

Dát o gól více než soupeř. (smích) Po odchodech důležitých hráčů nám chybí kvalita, kterou není jednoduché nahradit. Bylo by i nefér vůči mladým klukům chtít po nich, aby přinesli stejnou kvalitu jako Zvony, Saša (pozn. red. Dalimil Zvonek a Tomáš Wróbel) a další hráči, kteří měli na kontě nespočet titulů a startů v nároďáku.

Naposledy jste v Blatné sehráli pořádnou přestřelku, která skončila porážkou 7:8 v prodloužení. Čím si vysvětlujete, že se utkání proměnilo v takové brankové hody, a jak jste jeho divoký průběh vnímal přímo na hřišti?

Měli jsme dobrý vstup do zápasu, ale pak uděláme naprosto stupidní fauly a soupeř nám zápas otočí. Je to daň za nezkušenost. Děláme stále dokola stejné chyby a očekáváme jiné výsledky, to je definice šílenství. Pak už to jenom honíte a doufáte, že se zvládnete nějak dostat zpět. Dáme v závěru gól a nejsme schopni utkání dotáhnout k vítězství, ale to už je moment, který jde za námi zkušenějšími, a musíme to uhrát. Rád bych se vrátil k jednomu momentu v utkání, a tím je zranění Vojty Jágra. Očekávám, že se k tomu disciplinárka postaví přísně. Hrajeme to všichni po práci a takové cílené vyřazení jednoho z nejlepších hráčů ligy snad nechceme nikdo vidět. Ten zákrok byl totální dno a podle mě šlo o cílený útok s úmyslem zranit.

Stojíš tam po zápase půl hodiny při ceremoniálu a nejradši by ses propadl do země

Vám osobně se na začátku sezony daří a s jedenácti body vedete týmovou produktivitu. Jak jste se svou dosavadní bilancí spokojen a co stojí za tím, že se Vám daří být tak výrazně produktivní?

Jednoznačně práce spoluhráčů. Vždy jsem byl hlavně pracovitý hráč, který potřebuje mít vedle sebe kvalitní spoluhráče, a pak občas něco promění. Člověka to potěší, ale pokud to nevede k výhrám, je to prostě málo. Musím se snažit být lepší.

V létě jste byl součástí české reprezentace na domácím mistrovství světa v Ostravě, odkud jste si odvezli stříbrné medaile. S jakým odstupem se za šampionátem díváte a podařilo se Vám už zpracovat zklamání z toho, že cesta před domácími fanoušky neskončila zlatem?

Popravdě to bylo naprosto hrozné, ať už to byla Kanada, Švýcarsko, nebo teď Ostrava. Stojíš tam po zápase půl hodiny při ceremoniálu a nejradši by ses propadl do země. Po tom gólu, který jsme dostali, si říkáš, že to nemůže být pravda, že je to špatný vtip a že teď se vytáhne míček z branky a bude se hrát dál. Je to jako noční můra. Spíš, než kvůli sobě mě to mrzí kvůli lidem, kteří nás podporovali, celému týmu, a hlavně kvůli Zvonymu se Sašou. Díky těm klukům jsem tam vůbec mohl stát. Naučili mě spoustu věcí na hřišti i mimo něj. Vidíš, co všechno tomu obětovali, a chtěl jsi vyhrát pro ně. Chtěl bych jim touto cestou ještě jednou poděkovat za to, že mě naučili hokejbal.

Další mistrovství světa čeká hokejbalisty už příští rok na Slovensku. Jak se po ostravském šampionátu díváte na svou reprezentační budoucnost?

Reprezentace je naprosto nejvíc. Někde vzadu v hlavě to určitě je, ale je k tomu ještě dlouhá cesta. Pokud budou mít trenéři zájem, abych jel, udělám maximum pro to, abychom vyhráli. Mistrovství světa mě vždy nabije energií do další práce. Na chvíli se z nás stanou profíci a člověk si to naprosto užívá.